Pomůžeme vám najít práci...

Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění – podle epidemiologických údajů jí trpí přibližně 1% z nás. Jedná se o chronické onemocnění mozku, při kterém v něm opakovaně vznikají epileptické záchvaty. Průběh záchvatů a jejich frekvence se individuálně liší. V každodenním životě se můžeme potkat s lidmi s epilepsií, na kterých vůbec nepoznáme, že jí trpí – jejich epilepsie je dobře kompenzována a oni žijí a pracují jako lidé bez epilepsie.
Můžeme být ale také svědky některého z velmi rozmanitých epileptických záchvatů.

Všeobecně známé jsou záchvaty „velké“ – bezvědomí doprovázené křečemi. Epileptický záchvat se však může projevit i pouhými záškuby končetiny nebo obličeje, automatickými (a v danou chvíli nesmyslnými) pohyby jako je mlaskání, polykání, hlazení, urovnávání věcí, někdy i složitější činností (chůze, otevírání okna, apod.). V některých případech je těžké epileptický záchvat rozpoznat, zvláště pokud se jedná o záchvat projevující se krátkým zárazem nebo zahleděním.
Biologickým podkladem záchvatu je náhle vzniklá abnormální elektrická aktivita mozku. Příčinou epilepsie jsou vrozené či získané změny mozkové tkáně (vrozená poškození, genetické poruchy, porodní traumata, akutní infekce, traumata, nádory…), které ve svém důsledku způsobují epileptické záchvaty. Epilepsie není nakažlivým onemocněním a není ani duševní poruchou.
U většiny lidí s epilepsií se terapeutickými zásahy (úpravou režimu, léky, chirurgicky) daří záchvaty zcela potlačit. Řada z nich pak může žít normální život s naprostým minimem omezení. Část pacientů, především ti, u nichž se přes léčbu záchvaty stále objevují, však v životě bojuje s řadou překážek a komplikací. Neúspěšná snaha sehnat stálé zaměstnání patří k těm nejpodstatnějším. Na některý z typů invalidních důchodů přitom dosáhne jen část lidí s přetrvávajícími záchvaty.
Většina z pacientů má „svůj obvyklý“ typ záchvatu - tzn. záchvat u nich probíhá vždy víceméně stejně, pacient by měl svůj obvyklý záchvat umět popsat. Někteří z nich dokážou říci i dobu, kdy záchvaty nejčastěji přicházejí – někdy to bývá typicky ve spánku, po probuzení či v době odpočinku – naopak v čase, kdy jsou aktivně činní, bývá záchvatů minimum.
Některé lidi s epilepsií upozorní na blížící se silnější záchvat typická předzvěst neboli aura. Její charakter bývá individuální a může se jednat o „divný pocit v žaludku“, „nervozitu“, „pocity známého nebo prožitého“, „záblesky před očima“, apod. Aura je výrazně protektivním faktorem – dopřeje člověku s epilepsií čas se na záchvat „připravit“, např. lehnout si či sednout a předcházet případným zraněním při pádu či škodám, ke kterým by během záchvatu mohlo dojít.
 

Přihlaste se

Provoz portálu podpořili

 
 
 

Kde nás najdete

Thomayerova nemocnice

Pavilon A1, Vídeňská 800

140 00, Praha 4

info@epijob.cz

Jsme také na...

Facebook
Twitter
Youtube
Googleplus

Spolupracujeme

Soukromé zdravotnické zařízení AV Institut